Adopce na dálku

V dubnu roku 2005 adoptovala naše škola v rámci projektu Adopce na dálku holčičku. Jmenuje se Jasmin D´Costa a narodila se 27. května 1996. Bydlí v centru Moodbidri se svým tatínkem Josephem a starším bratrem Jacksonem Ericem. Maminka Euphrosine D´Souza je celý rok mimo domov, těžce pracuje jako služka. Tatínek je momentálně bez práce, stará se o obě děti a o malé hospodářství (pěstují kokosové palmy). Také Jasminka pomáhá – dojí a uklízí dům. Finanční situace rodiny je však žalostná.

Jasminka chodí do základní školy sv. Patrika a chválí si ji, že je dobrá žačka. Nejraději má matematiku, prý také výborně zpívá a kreslí, dokonce už posbírala i několik cen. Je to římská katolička a aktivně se účastní církevního života. Chtěla by se stát učitelkou.

Aktuálně v roce 2017

Na základě dopisu administrátorky centra organizace Mount Rosary v Moodbidri paní Prescilly D´Mello nám bylo oznámeno úspěšné ukončení projektu Adopce na dálku u námi vybrané dívky Jasmine D´Costa, která byla podporována z příspěvků naší školy po dobu 13 let. S potěšením sdělujeme, že v letošním roce dokončí bakalářské studium na vysoké škole. Po závěrečných zkouškách se chce pokusit získat práci v obchodní společnosti v nedalekém městě Mangalore, kde již pracuje její starší bratr. Poté by chtěla úspěšně ukončit magisterské studium, při kterém by ji měla nadále podporovat již jen její rodina.

Co projekt Adopce na dálku Jasmine dal?

Podle slov Prescilly D´Mello byla Jasmine bystrá již od dětství. Ačkoliv se mamince nedostalo vzdělání a otec nezvládal péči o rodinu, tvrdou prací se jí přeci jen podařilo vzdělání svých dětí dosáhnout, za což je, podle jejích slov, vděčná i naší škole.
To, že projekt Adopce na dálku úspěšný byl, potvrzují i slova samotné Jasmine z úryvku jejího posledního dopisu:

„I would like to thank you for helping me for 13 years. (…) I will try for job and after working for one year I will go for masters in Business Administration studies. Thank you and I will pray for you in future I will try to help other children.“
(„Chtěla bych vám poděkovat za pomoc po dobu celých těch 13 let. Pokusím se najít práci na rok, a poté bych chtěla dokončit magisterské studium. Děkuji a budu se za vás modlit. V budoucnu bych chtěla pomoci dalším dětem.“)

S radostí můžeme oznámit, že naše škola bude v projektu Adopce na dálku i nadále pokračovat. Pokud vše dobře dopadne, mělo by být z příspěvků našich studentů podpořeno studium i Florence Nakiyingi, osmileté holčičky z Ugandy, jejímž snem je stát se zdravotní sestřičkou, a která vzešla z celoškolní ankety jako jedna z dívek, kterou by studenti chtěli zařadit do projektu.
Děkujeme všem za příspěvky a podporu, bez které by tento projekt nemohl být uskutečněn.

Dopis z roku 2015

Projekt „Adopce na dálku“, do kterého se naše škola zapojila v dubnu 2005, úspěšně pokračuje. V rámci tohoto projektu, založeného Arcidiecézní charitou Praha v roce 1993, byla v roce 2005 vybrána tehdy devítiletá Jasmin D´Costa, která díky příspěvkům svých adoptivních rodičů pokračuje ve vzdělávání, a která 27. května oslaví své devatenácté narozeniny, ke kterým jí srdečně blahopřejeme! Po úspěšném ukončení základní školy přešla na SVS College v Bantwalu, kde bude již druhým rokem pokračovat ve svém studiu.
Jako všichni adoptivní rodiče, tak i my jsme v těchto dnech obdrželi výroční zprávu, vypracovanou sociálním pracovníkem při jeho pravidelné návštěvě rodiny dítěte. Z výroční zprávy, jakož i z přiloženého dopisu se dozvídáme změny v životě dítěte, jeho pokroky ve studiu, i potřebné hmotné zabezpečení. Rodina postavila nový dům, maminka pokračuje v práci pokojské, aby zabezpečila rodinu, tatínek se po léčbě onkologického onemocnění zotavuje. Jasmin se při svém studiu o tatínka stará.
Co se týče studijních výsledků, Jasmin si vede velmi dobře téměř ve všech předmětech. Vyniká ve svém oblíbeném předmětu „Obchodní statistika“. Pro své studium obdržela na další akademický rok školné, školní tašku a školní potřeby. Pro osobní potřebu dostala deštník a svítilnu. Z přiloženého osobního dopisu se dozvídáme, že se Jasmin aktivně a úspěšně účastní sportovních, soutěžních i společenských aktivit své školy.
Na závěr uvádíme, že dopis byl přeložen ve vybrané třídě A3, a společně se studenty dané třídy byla napsána odpověď.

Dopisy od Jasmin

O projektu

Byl založen v roce 1993 Arcidiecézní charitou Praha a současné době probíhá v Ugandě, Indii, Litvě a Bělorusku.
Prostřednictvím dárců z České republiky umožňuje vybraným dětem získat vzdělání přímo v jejich přirozeném kulturním prostředí. A protože nejde jen o poskytování peněz, ale také o vytvoření vzájemných osobních vztahů, sponzoři se označují jako adoptivní rodiče.
Děti do projektu vybírají vždy místní lidé, v Indii to jsou především tzv. svépomocné skupinky. Jedinými kritérii jsou chudoba a skutečnost, že dítě bez pomoci projektu nemůže z finančních důvodů chodit do školy nebo by muselo z těchto důvodů školní docházku ukončit.
Arcidiecézní charita posílá vybrané prostředky vždy před začátkem nového semestru na účty partnerských organizací. Z nich se peníze na školné posílají na účty škol a ve velkém se nakupují školní pomůcky a proplácí se zdravotní péče.
Kromě podpory vzdělávání také existují i jiné projekty, např. stavba nemocnice nebo projekt pro děti z ulice.
Adoptivní rodiče píší svým „dětem“ dopisy, také děti píší dopisy jim. Kromě toho rodiče dostávají jednou za rok výpis z vysvědčení, které prokazují, jak jejich děti prospívají. Kromě toho dostávají jednou ročně jménem adoptivního rodiče dárek, který jim vybere sama organizace.

Celoroční podpora dítěte v Indii vyjde adoptivního rodiče na 4 900,- Kč, to znamená, že pokud každý student naší školy přispěje ročně sumou 50,- Kč, pomůže Jasmin studovat celý jeden rok.

Něco málo o Indii

Jako nezávislá země existuje jen poměrně krátkou dobu, od 15. srpna 1947. Skládá se z 29 států a 6 teritorií a žije tam přes miliardu obyvatel. Jasmin žije ve státě jménem Karnátaka u západního pobřeží a mluví kannadštinou. Stejně jako tři čtvrtiny všech Indů, i ona žije na venkově a má veliké štěstí, že i díky nám může chodit do školy – 33 milionů indických dětí toto štěstí nemá. Většina obyvatel žije v takové bídě, že musejí pracovat i malé děti, aby rodina nezemřela hlady.
Projekt Adopce na dálku tam funguje už od roku 1993. Kromě toho, že děti díky podpoře adoptivních rodičů mohou chodit do školy, existují pro ně i další podpůrné programy: rodiny s adoptovanými dětmi jsou pravidelně navštěvovány sociálními pracovnicemi, které jim pomáhají, dokonce jsou zodpovědným rodinám nabízeny i půjčky, za které si mohou pořídit třeba dobytek nebo pronajmout malý obchůdek. Děti každoročně mohou vyrazit na letní tábor, který je také sponzorován z našich peněz.

Školský systém

Děti začínají chodit do školy stejně jako u nás v šesti letech a základní vzdělávání trvá deset let. Pokud se jim podaří ukončit dvanáct let školní docházky, mají dokončené středoškolské vzdělání. Potom se mohou vyučit, pokračovat na škole technického typu nebo dokonce dosáhnout bakalářského titulu. Každý rok musejí skládat postupové zkoušky, po dvanáctém roce studia je čeká zkouška podobající se naší maturitě.
Letní prázdniny mají v dubnu a květnu, školní rok jim začíná kolem 1. června.